March 2012

O všech věcech

30. march 2012 at 22:06 | Vílka :) |  Víliin maličký deníček
Ahoj čtenáři,
zase to flákám co? Víte, může za to škola. Měla jsem psát písemku, minulý týden. Ale učitelé, profesoři, nebo jak se jim vlastně říká na vejšce? Na to zapomněli, čímž mě vážně naštvali, protože jsem byla asi tak jediná ze třídy kdo to uměl, a nechtěla jsem to o týden odkládat, tím pádem si to muset znovu cpát do hlavy. Nic jiného mi ale nezbylo a ve čtvrtek jsem to snad napsala. Mám z toho celkem dobrý pocit.

Taky za to může to, že jsem u Muže, ano vím. Jsem tam pořád, a nemám tam počítač. Teda ne že bych se na počítač nedostala ale prostě mě to nedonutí. Vždy shlédnu jen nejdůležitější věci, na emaily a facebook chodím přes ipad nebo přes telefon. A musím říct že mi to ani moc nechybí. Teda jako blog jo, ale myslím to, jak jsem dřív stále seděla u počítače. Doma, Od rána do večera. To bylo hrozné. A tak trochu nechápu, co jsem tu dělala takovou dobu.

Chtěla jsem vám napsat o něčem, o čem psal můj milý na svém blogu. Víte, jak jsem sem dávala ten odkaz. Tu stejnou práci dělám dnes a zítra také a musím říct že mě to celkem baví. Souhlasím s článkem milého, že občas je dost děsivý pohled na dívky, které se na kosmetické výrobky vrhají jako hladové děti v africe na kousek jídla. A pokud takhle vypadám při nákupech tak asi přestanu nakupovat. Nechápu, na co je těch milion věcí.. Na co jsou třpitky na celé tělo? Sto tisíc milionů tužek na oči... Na druhou stranu to beru z druhého pohledu a to z toho, že každé dívce sluší něco jiného a tak by mělo být tolik barev, kolik jen je potřeba. Nechápu ale moc, když tam někdo přijde a nakoupí třicet laků. Jen tak :D .. Ale tak víte co, jsem tam jako prodejce takže čím víc si kdo koupí, tím líp.. Také je pravda, že to hodně kupují majitelky manikérských kurzů...
Nechápu taky moc ty holky co tam chodí a maj nehty tak dlouhý, že nemůžou absolutně nic. Nechápu tetování na rty a nechápu nalepovací řasy .. :D

Ale v konečném výsledku mě to celkem baví. Bolí mě sice strašně moc nohy z celodenního stání, ale na druhou stranu mám pocit, že něco dělám. Že nejsem jen doma, ale že mám nějakou práci, za kterou něco dostanu. A nějak mě tohle přenáší i přes to bolení zad a nohou :D ...
Penízky bych si chtěla hrozně moc ušetřit na dovolenou, ale nevím. Na druhou stranu jsem se zbláznila do džínů v Mint barvě a tak už přemýšlím, kde bych je sehnala, a botičky na podpatku nějaké hezké a pohodlné .. a tohle a tamto. Musím si napsat, co vážně potřebuji (LEGITKU!!!) a za to utrácet .. :D A taky chci nco vybrat Muži k narozeninám.. :D Milááčku nevím .. :D Takže tohle nečti..!! (Holky, prosím napište mi na muj mail, nebo facebook nebo někam anonymně co kupujete svým drahým? :)) inspirace :D
Taky jsem si napsala o další brigádu, že bych od 6 do 10 ráno rozdávala kakao v metru :D tak jsem na to zvědavá :D .. jestli vstanu :D ..



Ááási si jdu lehnout abych zítra vstala :) ještě musím vymyslet nějaké pohodlnější boty než jsem měla dneska :)

Mějte se :*

True

16. march 2012 at 21:45 | Vílka :) |  Zamyšleníčko
Tak přemýšlím, a přemýšlím až moc..

Nevím, co chci dělat, víte jednou. Ta škola, k čemu mi je?

Mám sto chutí podat novou přihlášku ale už jen ČZU ještě přijímá přihlášky.
Je mi najednou tak strašně moc úzko. Nechci chodit do školy, chci být samostatná!

Nemám vůbec chuť učit se na příští týden na test.
Chci být zase bezstarostná sedmnáctka a každý víkend pařit, a o ničem nepřemýšlet.
Je těch myšlenek tolik, že je nedokážu uspořádat. A všechny jsou proti mě.

Jdu se opít vínem, a pouštět si hudbu strašně moc nahlas. Od zítřka se učím. Zase. Možná..


Pelmel

14. march 2012 at 20:48 | Vílka :) |  Víliin maličký deníček
Ahoj všem čtenářům, kteří sem občas zavítají :)

Už týden přemýšlím, o čem bych mohla napsat článek. Nemyslím o tom, co se děje a co je, co bylo atd. Takový článek můžu napsat kdykoliv, protože není vůbec těžký. Co je těžkého popsat něco na tom, co bylo?

Jenže v poslední době bych chtěla vypsat svoje myšlenky. Myšlenky, co se mi honí hlavou. O životě, o všem. Něco mě vždy napadne, jenže pak to zase zapomenu. Nebo začnu přemýšlet o něčem uplně jiném.

Čtu Sophiinu volbu, a tak nějak začínám vidět věci, které jsem dřív neviděla. Tak knížka mi obrací pohled na svět. Víte co myslím. Čtete tam o psychologických pojmech, a já se o psychologii dozvěděla až před půl rokem, jako myslím do podrobna, ne jen z té středoškolské. Říkáte si, jak bych se na tu knížku koukala, kdybych ji četla před půl rokem? Před rokem?
Došlo vám někdy, že Němci za druhé světové války posílali strašně moc lidí do koncentračních táborů, a k tomu ještě museli bojovat se zbytkem světa? Já vím, že to víte, ale zamyslete se nad tím.. Je to nepochopitelný!

Ale to není jen tohle. Já chci změnit pohled na svět. Chci vidět věci, kterých si teď nevšímám. Chci toho strašně moc vědět.

Začíná mi lézt krkem ten povrchní svět a lidi. V posledních letech jde všem jen o to, aby měli tohle a támhleto. Aby měli ten nejvíc mega mobil a nejvíc mega touchpad. Nejlépe všecko od Apple. A nejlépe zadarmo. A ještě lépe všecko. A dělat v tramvaji jakože hej kámo mám to a ty ne!
A vadí mi, jak se lidi bavěj, jedu v tramvaji a nastoupí tři slečny, asi tak 17 let. A začnou se bavit jako dlaždiči, a to ty dlaždiče ještě urážím. Baví se o tom, že sakra nemaj prachy a tak už tejden neměly cígo v hubě. Ale že večer jdou na hustou kalbu tak třeba nějaký vysomrujou. WTF??

Nevím, co na to říct, nevím, co dál psát ani o čem přemýšlet. Až mě zase něco napadne tak to sem třeba dám. To se nemusíte bát. Spíš až to nějak sesumíruju do nějakého celku.

Třeba se to zase jednou všecko obrátí k lepšímu.
Ale spíš ne.


Originální

4. march 2012 at 17:30 | Vílka :) |  Inspirace
Vždycky jsem chtěla mít bezchybnou pleť.
Dlouhé, tmavé, husté a nejlépe ještě lehce vlnité vlasy.
Husté řasy.
Perfektní obočí.

Chtěla jsem být jednou z těch holek. Z těch holek na obrázcích, na fotkách, v časopisech.
Ale nikdy jsem nebyla.

A pak jsem si uvědomila, že nic z toho vlastně nepotřebuji.
Něco takového vám může člověk říkat stále dokolečka ale vy tomu prostě neuvěříte.
Jsem strešně ráda, že mám takového přítele jakého mám. Protože on je něco, co jsem si nikdy nemyslela že budu mít. On je dokonalý, je krásný. Miluju jeho smích, jeho vlasy, a vlastně je sexy i když se neoholí, ale do očí bych mu to asi neřekla. Miluju když si jen tak pročísne vlasy a má je prostě perfektní.

Požádal mě, abych mu udělala reklamu. Uvidíte.
Vkládám sem jeho stránku, spíš odkaz na článek, který potěší každou normálně smýšlející holku.
Mě potěšil. :)


Pěkné čtění slečny :)

Láska je nakonec vždy naprostým opakem toho čím jsme si mysleli že bude.

3. march 2012 at 21:29 | Vílka :) |  Víliin maličký deníček
Krásný večer,

JAK SE VŠICHNI MÁTE? A není to otázka jen abych zabila místo, opravdu mě to zajímá..

Před chvílí jsem psala povídku a tak nějak mi přišlo že jsem naprosto vyšla ze cviku. Přijde mi že už to neumím, a sebevíc se snažím něco vymyslet stejně mě nic nenapadá.
Možná jsem neměla být tak hrr a pár dílů si skovat, a dát ji sem až třeba budu vědět víc, kam chci mířit. Navíc nemám na psaní tolik času, kolik bych chtěla. Po zkouškách jsem teď týden byla u muže a prostě pro mě bylo přednější být s ním, než přemýšlet o povídce.. :)
Prostě nic neslibuji, když tak o tom přemýšlím ani to že ji dopíšu, ale doufám že postupem času se k tomu konci přeci jen prokoušu a nezklamu vás :)

Jak už mnoho z vás ví, dvě zkoušky mi utekly. Dějiny a média. Nebudu se vymlouvat na špatně vypracované otázky a mojí smůlu ve "vytahování" otázek, protože už to stejně nemá cenu. Prostě si ty zkoušky dám ještě jednou v září. No a jak začal nový semestr? Jsem z toho celkem nesvá. Z těch všech prací co musím vypracovat je mi trochu mdlo, ale snad to nějak zvládnu.

Dneska jsem asi po deseti dnech doma a cítím se tu trochu jako cizinec. Moc jsem si zvykla na přítomnost muže a na to že mě každou chvíli mazlí a objímá. Řešila jsem to před pár dny, a vím že to nemá cenu ale znovu na mě dolehlo to, jaká je moje mamka. Bylo to, jako kdyby se bavily dvě sousedky. Hrozně mě to mrzí, a prostě člověk jako já potřebuje cítit, že ho má někdo rád, že ho někdo miluje.
Vždycky si uvědomím, že nikdy nechci být taková jako ona. Moje děti budou mít tolik lásky, až je to bude štvát :D .. Tím nechci říct, že souhlasím s paní ministriní Šimůnkovou, že se děti nemůžou trestat. Když zloběj, tak prostě dostanou na prdel.. ale to jsem odbočila :D ..


Vlastně je to asi tak vše.
Ve středu jsem byla na Železné Lady, a jestli máte rádi Meryl, rozhodně běžte! Je to velice zajímavý film, mě se líbil :)
A také jsem si půjčila Sophiinu volbu, tak jdu asi číst, protože jsem si u Muže odvykla být na počítači a v podstatě vůbec nevím, co tady mám dělat :)

Mějte se krásně
vaše Víílka :)

Neodcházej #02

3. march 2012 at 21:08 | Vílka :) |  Neodcházej (povídka)
Čekali jste dýl, než jsem čekala že budete čekat.. (:D) vtip. Napíšu ještě článek a tam napíšu víc, hezké počtení :)
edit: dolu přidávám šaty.. zase jsem zapomněla.. :D

Jen ženy a lékaři vědí, jak velmi potřebná a milosrdná je lež.
Anatole France

  • · "Jsem tady!"
  • · "Sofie, pan Luke je dole!"
  • · "Krásný večer."